Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Vlády posilují ekonomiky různými stimuly
11.03.2020
Ochabující tempo růstu globální ekonomiky, na kterou ještě udeřil koronavirus, padající akciové burzy a cenový propad na trhu s ropou − to vše vyvolává ve světě velké obavy z možné recese. Varuje před ní i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jejímiž členy je 34 průmyslově vyspělých zemí, včetně Česka. Vlády pod tlakem tohoto rizika přijímají opatření, která by měla hrozbu zažehnat.
Velké obavy z recese panují v Německu, kam směřuje skoro třetina českého vývozu zboží. "Koronavirus silně sevřel naši ekonomiku. Doufám, že jen na krátkou dobu," vyjádřil se pro list Handelsblatt Gabriel Felbermayr, šéf Ústavu světové ekonomiky v Kielu. Stejně jako další ekonomové vyzývá spolkovou vládu, aby urychleně přijala podpůrná opatření. Mohlo by jím být alespoň dočasné snížení daní domácnostem i firmám. "Ale příznivý účinek daňových úlev na ekonomiku by se neměl přeceňovat," upozorňuje Clemens Fuest, šéf mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO). Politici i ekonomové v Německu se nejvíc obávají vlny propouštění. Stát má ale osvědčenou metodu, jak mu zabránit − zkrácený pracovní režim (německy Kurzarbeit). Firmy ho za určitých podmínek stanovených zákonem mohou zavést a vyhnout se propouštění. Odpovídajícím způsobem krátí mzdu a ušetří. Ušlou sumu zaměstnancům dorovná stát (v průměru asi ze dvou třetin).
Nejbohatší Evropan usiluje o koupi londýnského hotelu Ritz
09.03.2020
Nejbohatší Evropan a šéf luxusního impéria LVMH Bernard Arnault se uchází o ikonický londýnský hotel Ritz. Sedmdesátiletý podnikatel z Francie se přidal po bok asi deseti dalších zájemců, kterým skončil hotel v hledáčku, napsal britský deník The Daily Telegraph.
Získat hotel nebude nijak snadné. Mezi další zájemce údajně patří i katarská královská rodina nebo investiční fondy, které zastupují bohaté rodiny ze Saúdské Arábie.
Koronavirus čistí přehřátý letecký trh
06.03.2020
Letecké společnosti kvůli šířící se nákaze koronaviru omezují spoje, odstavují letadla a zavádí řadu dalších opatření. Například největší německá letecká společnost Lufthansa ve středu potvrdila dřívější informace agentury Reuters, že odstaví 150 strojů. Britské aerolinie Flybe dokonce oznámily krach, který má částečně na svědomí také situace okolo epidemie koronaviru a rychlého poklesu poptávky.
Celá skupina Lufthansa provozuje flotilu zhruba 750 letadel. "Naše plány dynamicky upravujeme tak, aby odrážely mimořádné okolnosti," řekl mluvčí společnosti. Ještě minulý týden měla skupina odstaveno jen 23 strojů. Letecké společnosti jsou šířením koronaviru zasaženy velmi silně. Šéfové evropských aerolinek v úterý varovali, že to nejhorší má sektor letecké dopravy teprve před sebou. Předpokládají ale, že poptávka po létání by se mohla v příštích týdnech stabilizovat.
Firmy zpřísňují režim kvůli koronaviru
02.03.2020
Nákaza novým koronavirem se dál šíří Evropou. Nemoc se aktuálně vyskytuje v 16 zemích kontinentu − na seznam států, které hlásí první případy nemocných, ve středu přibylo Řecko. V Evropě je situace nejvážnější na severu Itálie, kde už nákaze podlehlo 12 lidí. Koronavirus se v posledních několika dnech rozšířil z Číny na další kontinent, lékaři zaznamenali první případ v Brazílii, která je první zemí Jižní Ameriky, kde se nákaza objevila. Posledním kontinentem, kde se nákaza ještě neobjevila, je Antarktida.
Rychlé šíření viru bude mít další dopady na světovou ekonomiku i byznys českých firem. V Česku se sice zatím případ nákazy neobjevil, ale domácí společnosti už se na situaci začínají připravovat. Mnozí zaměstnavatelé výrazně omezují cesty svých pracovníků do zahraničí nebo zavádějí přísnější hygienická opatření.