Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
"Šetrná čtyřka" představila vlastní plán na záchranu ekonomiky EU
25.05.2020
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Jeho základem by mělo být poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýš po dobu dvou let. Itálie, která patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií, návrh označila za nepřiměřený.
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili začátkem týdne německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. Skupina označovaná jako "šetrná čtyřka" ve zveřejněném protinávrhu prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k "zelené ekonomice". Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.
Německá ekonomika se propadla nejvíce od finanční krize v roce 2009
25.05.2020
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990. V prvních třech měsících roku se snížila především soukromá spotřeba, která klesla o 3,2 procenta. Vývoz klesl o 3,1 procenta. Firmy výrazně méně investovaly do strojů, vybavení a vozidel, kde pokles činí 6,9 procenta. Většímu poklesu zabránily výraznější stavební investice a vládní výdaje. Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Německu musely v březnu uzavřít školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. S výraznějším propadem statistici počítají ve druhém čtvrtletí, kdy se naplno projeví dopady přijatých opatření.
Evropská komise chce zemědělství bez chemie
22.05.2020
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.
V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. "Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil ve středu místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Británie představila nový celní režim
20.05.2020
Británie v úterý oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa. Zachová v něm desetiprocentní clo na dovoz aut, sníží ale sazby na dovoz položek za desítky miliard dolarů, které tvoří součást dodavatelských řetězců. Uvedla to agentura Reuters.
Po desetiletích, kdy se Británie řídila společnou obchodní politikou EU, se teď Londýn soustředí na vyjednávání dohod o volném obchodu s každou zemí světa zvlášť. Cílem je mít do tří let dojednány smlouvy, které pokryjí 80 procent britského obchodu. Nový obchodní režim dostal název UK Global Tariff (UKGT) a podle vlády bude jednodušší než unijní režim nazývaný EU Common External Tariff. Vztahovat se bude na země, s nimiž Británie nemá žádnou obchodní smlouvu, a odstraní všechny sazby do dvou procent.