Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Průmyslová výroba v EU v únoru zrychlila růst na 1,4 procenta
14.04.2023
Průmyslová výroba v Evropské unii se v únoru podle sezonně přepočtených údajů zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 1,4 procenta. Růst tak zrychlil z lednového tempa 0,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice činil růst průmyslové výroby 0,4 procenta po lednovém poklesu o 3,1 procenta.
V zemích platících eurem se výroba zvýšila o 1,5 procenta, zatímco v lednu stoupla o jedno procento. Meziročně průmyslová výroba v EU v únoru vzrostla o dvě procenta po zvýšení o jedno procento v lednu. V eurozóně byla výroba proti loňskému únoru vyšší o 2,1 procenta, v lednu meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou data k dispozici, se výroba meziměsíčně nejvíce zvýšila v Belgii (o 6,1 procenta) a Lucembursku (o 4,9 procenta). Naopak nejvýrazněji klesla na Slovensku (o 3,6 procenta) a ve Finsku (o 2,3 procenta).
S
Itálie kritizuje EU kvůli narůstající migraci, vyhlásila nouzový stav
13.04.2023
Italská vláda v úterý vyhlásila nouzový stav kvůli rostoucím počtům migrantů z posledních týdnů, kteří do země plují přes Středozemní moře z Afriky. Potrvá šest měsíců a vláda na opatření s ním spojená vyčlení v první fázi pět milionů eur (asi 120 milionů korun). Informují o tom místní média. Itálie se letos potýká s více než čtyřnásobným přílivem migrantů ve srovnání s loňskem, jen za poslední tři dny doplulo do země přes tři tisíce lidí.
Podle agentury ANSA nouzové opatření mimo jiné usnadní zřizování nových přijímacích středisek pro běžence, ale také umožní posílit struktury zaměřené na repatriaci těch, kteří nemají právo v Itálii zůstat. "Hovoříme o výjimečné situaci, italské ostrovy ten příliv samy nezvládnou," řekl ministr civilní ochrany Nello Musumeci, který byl do loňského října pět let guvernérem Sicílie. Právě ta se potýká s největší migrační vlnou. "Řekněme si to ale jasně, nouzový stav problém nevyřeší, je potřeba plný a zodpovědný přístup Evropské unie," dodal Musumeci.
Rovněž místopředseda vlády a ministr dopravy Matteo Salvini vyzval Brusel, aby Itálii pomohl. "Je nutné, aby se Evropa probudila a zasáhla. Už roky jen mluví, ale nehnula ani prstem," řekl lídr jedné ze dvou krajně pravicových stran italské koaliční vlády Salvini.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
28.03.2023
Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?
Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby...
J
Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?
28.03.2023
Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent.
Jak ale říkají zprávy z vládních kuloárů, je možné, že se zavedená podoba zdanění DPH nejen potravin může brzy změnit. Zbyněk Stanjura, toho času šéf resortu financí totiž řekl ve vysílání ČRo Plus, aniž by prozradil právě ty kurzotvorné informace, že jeho úřad právě nyní vše pečlivě kalkuluje a propočítává. Otázkou ale zůstává, zda se má nebo může DPH na potraviny snížit.
Je jasné, že většině populace by se snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, jídlo, pití a já nevím, co ještě dalšího, opozicí Ano a SPD označované jako téměř životadárné položky, které současná vláda podle nich ne a ne zlevnit, líbilo. Jenže právě po vládě levicově populistických hnutí a stran, které přivedly nyní voliči nejoblíbenějšího z vůdců téměř na buben českou státní kasu svou politikou rozhazování peněz z „vrtulníku“, brání téměř jakémukoliv snižování daní.
J