Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
28.09.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK)
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy
27.09.2018
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy. Jejich čistá finanční aktiva jsou dvaapůlkrát vyšší, než mají Slováci. Ve světovém žebříčku si proti předchozímu roku o dvě místa polepšili na 26. místo. Vyplývá to z mezinárodní studie o světovém bohatství, kterou zveřejnila skupina Allianz. Ta analyzovala úspory a dluhy v 53 zemích světa. Čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Růst finančních aktiv českých domácností v roce 2017 dosáhl 4,4 procenta proti 6,8 procenta v roce 2016. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 15 290 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 390 000 korun. Předloni to bylo 12 360 eur neboli 330 000 korun podle tehdejšího kurzu. Na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka dělalo asi 2,5krát méně než v ČR (158 000 korun). Bohatství průměrného Poláka pak v roce 2017 činilo 211 000 korun. Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále značný, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně asi 3,5krát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 1,33 milionu korun. Ještě lépe na tom byl Rakušan se zhruba 1,38 milionu korun. Allianz dlouhodobě sleduje také celosvětový vývoj finanční střední třídy, ke které podle ní koncem roku 2017 patřila 1,1 miliardy lidí. Ještě na přelomu tisíciletí to bylo méně než 500 milionů osob.
Češi jsou v utrácení za knihy nad světovým průměrem
26.09.2018
Češi utratí za knihy včetně e-knih a audioknih průměrně 719 korun za rok. Celosvětově se průměr pohybuje v přepočtu na hranici 450 korun.
Čeští čtenáři dají ročně za knihy méně než například Turci (v přepočtu 771 Kč) a více než Poláci (585 Kč). Vyplývá to z údajů knihkupectví Kanzelsberger. Nejvíc za četbu v přepočtu na koruny vydají podle údajů Bookmap.org Němci, Norové, Američani a Britové. Průměrná ceny knihy se mezi roky 2014 a 2016 zvýšila z 252 na 261 korun, vyplývá z údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů. "Češi byli, jsou a myslím, že i budou, národem čtenářů. Kniha u nás dlouhodobě stojí jako deset piv, není drahá," uvedl majitel zmíněné sítě knihkupectví Jan Kanzelsberger. Česko výrazně zaostává ve výdajích za Německem, USA či Británií. V drtivé většině ale jde o země, kde je průměrná mzda výrazně vyšší než v Česku. V Německu utratí lidí v přepočtu na koruny za knihy 3112 korun, v Norsku 2979 a v Spojených státech 2899 korun ročně.
Německá vláda je pro fúzi Deutsche Bank a Commerzbank
24.09.2018
Německá vláda je nakloněna spojení největších domácích bankovních ústavů Deutsche Bank a Commerzbank. Fúzí by vznikla spolehlivá banka, která by mohla financovat německou exportně orientovanou ekonomiku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg.
Vláda se kloní k tomuto řešení proto, že silná národní úvěrová instituce by zajistila prostředky pro německé firmy i v čase finanční krize, během které by zahraniční investoři mohli stahovat svůj kapitál. Představitelé Deutsche Bank jednali o různých scénářích fúzí v polovině září. Dospěli však k závěru, že k tomuto kroku není ten správný čas. Mají obavy, že spojení s Commerzbank by vedlo pouze k dalšímu snižování počtu pracovních míst, uvedl jeden ze zdrojů agentury Bloomberg. Německá vláda v Commerzbank stále vlastní 15procentní podíl, finančně ji totiž podpořila v době finanční krize. Přestože tvrdí, že do rozhodnutí soukromého sektoru nezasahuje, jakékoli spojení s Deutsche Bank bude pravděpodobně vyžadovat alespoň tichý souhlas, upozorňuje agentura Bloomberg.