Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nejčtenějším deníkem je momentálně Blesk, Lidovým novinám rostla od začátku roku čtenost
07.08.2018
Nejčtenějším deníkem byl v letošním prvním a druhém čtvrtletí opět Blesk s 926 000 čtenáři. Proti předchozímu období, tedy prvnímu čtvrtletí a čtvrtému čtvrtletí 2017, ztratil 33 000 čtenářů.
Následuje MF Dnes s 569 000 čtenáři na vydání, což představuje pokles o 3000. Třetí je Právos 253 000 čtenáři. Vyplývá to z výzkumu Media Projekt. Na dalších místech mezi celostátními deníky skončily Sport (240 000), Lidové noviny (223 000), Aha! (195 000) a Hospodářské noviny (182 000). Mezi regionálními deníky byly zveřejněny údaje pouze za Deník, který měl v souhrnu 521 000 čtenářů. Mezi bezplatnými deníky mělo nejvíce čtenářů Metro (425 000), následované E15 (85 000 čtenářů na vydání).
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Úředníci v době veder mají upravenou pracovní dobu
03.08.2018
Dlouhodobě vysoké teploty ztěžují život nejen lidem pracujícím venku na slunci, ale i například úředníkům v kancelářích. Ne každá kancelář na úřadech nebo ministerstvech je totiž vybavena klimatizací.
Některé úřady proto přijaly opatření, která mají chránit hlavně zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci v kancelářích bez klimatizace mohou odejít z práce dříve domů nebo mohou přijít do práce v dřívějších hodinách. Musí však být pořád zabezpečen chod úřadu a jeho jednotlivých oddělení. Zaměstnanci si zameškané hodiny do konce září napracují.
Levné skládky nám škodí
30.07.2018
Zvedneme poplatek za skládkování, aby lidé a firmy o odpadech více přemýšleli, říká Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.
Podle evropské směrnice musí Češi do roku 2025 zvýšit objem recyklovaného odpadu téměř o polovinu.
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Výroba tzv. zelené elektřiny v ČR stoupla
26.07.2018
Česko prošlo za 100 let překotným vývojem, prioritu měla vltavská kaskáda.
Výroba takzvané zelené elektřiny v ČR stoupla za posledních sto let 125krát. Mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier řekl, že v době vzniku republiky v roce 1918 disponovalo Československo jako průmyslový pilíř bývalé monarchie v podstatě jediným typem obnovitelného zdroje, a to vodními elektrárnami.
(Zdroj: ekonomika.eurozpravy.cz)