Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Praha od září zkrátí víkendové intervaly metra, posílí hlavně linka C
20.07.2018
Víkendové intervaly na lince B Praha zkrátí na šest minut a na lince C dokonce na pět. Opatření vyjdou metropoli na zhruba 130 milionů korun. Hlavní město zkrátí víkendové intervaly metra.
Na třech linkách se budou lišit podle toho, kolik jimi cestuje lidí a jak na ně navazují povrchové spoje. Praha zároveň zruší takzvaný pásmový provoz na lince C, kdy každá druhá souprava mezi 9:00 a 19:00 nejezdí na konečnou stanici Letňany, ale končí už ve stanici Ládví. Obě opatření, která mají začít platit od září, schválili radní. Ročně mají městskou pokladnu stát dohromady zhruba 130 milionů korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Praha chce automatizovaný provoz nové linky metra
25.06.2018
Automatizovaný provoz metra si podle náměstka primátorky vyžádá vyšší prvotní investici, výrazně nižší by ale byly provozní náklady. Na chystané lince pražského metra D možná budou moci jezdit vlaky bez strojvůdců.
Poslanec ČSSD a náměstek primátorky Petr Dolínek nyní předložil novelu drážního zákona, která by automatický provoz podzemní dráhy umožnila. Podle nyní platného zákona musí dopravce zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Návrh by pro metro s automatickým provozem stanovil výjimku. "Novela je připravena z toho důvodu, že se očekává, že metro bez strojvedoucího by mělo jezdit na trase D," řekl Dolínek. Praha podle něho potřebuje mít zákonnou jistotu, že bude moci vypsat výběrové řízení na vlaky metra, bezpečnostní systém a dispečink pro automatický provoz na této lince. "Je klíčové vědět, zda to bude moci být touto formou, nebo ne," dodal. Automatizovaný provoz speciální dráhy, tedy metra, si sice podle důvodové zprávy vyžádá vyšší prvotní investici, výrazně nižší by ale byly provozní náklady. Vyšší by byl podle zdůvodnění provozní standard dráhy.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češi bohatnou i na sběru lesních plodů
18.06.2018
Loni si přinesli z lesů plody za 6,64 miliardy korun. Podle statistik České zemědělské univerzity jen za loňský rok Češi nasbírali 41 300 tun lesních plodů v odhadované hodnotě 6,64 miliardy korun.
Oproti roku 2016 množství a celková hodnota sesbíraných hub, borůvek, malin a dalšího lesního ovoce prudce narostly. Předloni totiž Češi nasbírali „jen“ 33 800 tun za 5,06 miliardy korun. Nejpopulárnější komoditou zůstaly i v loňském roce houby, kterých Češi nasbírali 27 700 tun za 4,6 miliardy korun. Za nimi následovaly borůvky (7 100 tun za 1,055 miliardy korun) a maliny (2200 tun za 367 miliónů korun). Za růstem celkové hodnoty nasbíraných plodů stálo nejen jejich větší nasbírané množství, ale i rostoucí cena. Například v loňském roce se kilogram hřibů ve vybraných lokalitách prodával i za 400 korun a obvyklá cena litru borůvek se pohybovala mezi 60 až 90 korunami.
Kontrola kvality řek
06.06.2018
I přesto, že se kvalita našich řek v posledním desetiletí výrazně zlepšila, nedoporučuje se koupání pod velkými zdroji průmyslového znečištění nebo pod většími městy. Je tam mnohem vyšší výskyt chemických látek, mikroorganismů a čas, které mohou způsobit plavci rozličné zdravotní problémy, jako jsou kožní ekzémy nebo alergické reakce.
Kvalita vody se měří dvanáctkrát ročně na určitých úsecích všech našich větších řek. Prověřuje se mnoho ukazatelů – základní parametry jakosti vody (teplota, množství rozpuštěného kyslíku), její chemické složení (pH, tvrdost, množství živin nebo síranů), přítomnost mikroorganismů a zelených řas. Měří se i výskyt těžkých kovů a různých organických látek. Sleduje se více než sto údajů a možných nálezů – nejčastěji:
• koliformní baktérie a enteroviry, které mohou způsobit žaludeční a střevní problémy i žloutenku typu A,
• viditelné znečištění (odpadky, dehet, dřevo, plasty, obaly ze skla),
• chlorofyl (stupeň jeho obsahu ukazuje znečištění řasami a sinicemi),
• fosfor (způsobuje rozvoj fytoplanktonu),
• dusík (podporuje zelené zbarvení vody) a
• mikroskopický obraz (podává informaci o druzích přítomných řas, sinic a drobných živočichů i neživých částic rozptýlených ve vodě).
Hodnoty naměřené v našich řekách jsou poměrně přehledně znázorněné na internetu.