Průměrné stáří vozového parku v ČR je alarmující. Je však situace opravdu tak špatná?
18.11.2024
Podle dat Svazu dovozců automobilů (SDA) dosahuje letos už 16,41 let a auta neustále stárnou. Za posledních deset let se průměrné stáří registrovaných vozidel zvýšilo o 2,35 roku. Je však situace opravdu tak špatná?
„Položili jsme si zásadní otázku: Jaká auta skutečně potkáváme na silnicích? Abychom získali odpovědi, provedl náš tým datových odborníků rozsáhlé analýzy vozidel, která skutečně jezdí na STK. Zjistili jsme, že osobní auta, která svědomitě jezdí na STK každé 2 roky mají průměrné stáří 12,74 let (pozn. do výpočtu byla váženým průměrem zahrnuta i osobní auta do 4 let, která na technickou kontrolu ještě nemusí). Nicméně některá vozidla jsou nabízena k prodeji a aktuálně platnou STK nemají. Pro správnější pohled na vozidla v reálném provozu jsme také spočítali průměrné stáří těch osobních aut, která úspěšně absolvovala povinnou technickou kontrolu v posledních 4 letech. Vyšlo nám průměrné stáří 13,79 let. I tato hodnota je tedy o 2,62 roku méně než průměrné stáří všech registrovaných vozidel,“ vysvětluje Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která monitoruje trh a provádí odborné analýzy v oblasti automotive.
Ještě zajímavější pohled pak nabízí analýza průměrného stáří vozidel, která reálně jezdí po silnici. „Zjistili jsme, že polovinu všech kilometrů najetých osobními vozidly za rok najedou auta do 8 let stáří,“ zdůrazňuje ředitel Cebia. Dodává, že ačkoli situace ohledně stáří vozidel není v České republice ideální, není ani tak špatná, jak se na první pohled zdá. Skutečné stáří provozovaných vozidel má vliv i na správný výpočet emisí. Česká republika je přitom v Evropě označována za nejtoxičtější zemi*. V rámci výpočtů pracovala Cebia s unikátními VIN, tedy reálnými vozidly a jejich skutečnými nájezdy. Jedná se tedy o dosud nejpřesnější analýzu.
Důvodem, proč český vozový park vykazuje tak vysoké číslo, tedy průměrné stáří 16,41 roku, je
skutečnost, že v České republice mají lidé více aut na osobu než ve většině zemí Evropy a každým rokem se posunujeme v tomto žebříčku nahoru. „Při zakoupení nového vozu do rodiny si Češi nechávají stávající starší auta jako další auto do rodiny a stává se, že ho prakticky neprovozují nebo s ním ani nejezdí na STK,“ vysvětluje Martin Pajer. Za posledních deset let přibylo v Česku v rámci registrací více než 1,76 milionů osobních aut, přičemž počty vyřazených aut – vozidla vyvezená i zrušená – se vyjma roků 2015 a 2016 nemění tak výrazně, jako narůstá vozový park. Tempo nárůstu počtu vozidel však zpomaluje – v roce 2014 činil meziroční nárůst 4,07 %, zatímco letos za první tři kvartály „jen“ 1,54 %.
Podle dat Eurostatu z roku 2023 se v rámci EU nacházíme na 10. pozici, co se týče podílu aut do 2 let stáří. V případě vozidel do 10 let stáří klesáme na 14. pozici a dostává se před nás Slovinsko, Itálie, Španělsko a Chorvatsko.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Základní školy letos opustí silný ročník. Kapacita středních škol je dostatečná, u gymnázií ne
28.02.2023
Deváté třídy základních škol letos opustí populačně silný ročník, nabídka míst na středních školách a učilištích je podle zástupců krajů oslovených ČTK ale dostatečná. Některé školy navíc své kapacity ještě navýší.
U některých škol se přesto opět očekává velký převis přihlášek, tradičně se to týká zejména gymnázií. Naopak o učební obory, jako například kominík nebo obráběč kovů, je zájem menší.
Podle dat ministerstva školství by základní školy v Česku mělo v červnu opustit přes 100.000 žáků, asi o desetinu více než loni. Přihlášky k přijímacím zkouškám na střední školy a víceletá gymnázia mohou zájemci podávat do středy 1. března.
B
Prodeje léků v Česku stouply, vyrostla ale i jejich cena
22.02.2023
Prodeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu v roce 2022 vzrostly meziročně o šest procent. Hodnota trhu s léky na předpis, která v tržbách výrobců zahrnuje platby zákazníků za volně prodejné léky, i úhrady pojišťoven a doplatky pacientů za léky na předpis, tak činila 87 miliard korun. Výrazněji stoupal zájem o volně prodejné léky, kde tržby prodejů meziročně vzrostly o 12 procent na celkem 32 miliard korun.
Vedle tržeb rostly i objemy prodaných léků. U léků na předpis meziročně o čtyři procenta, u volně prodejných o devět procent. V průměru léky loni zdražily zhruba o deset procent. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytla analytická společnost IQVIA.
V případě léků na předpis dlouhodobě roste poptávka po nejsilnější skupině léků, a sice léků pro léčbu nádorových onemocnění, které stojí téměř za 23 procent hodnoty trhu. Skupinou s největším objemem prodaných léků jsou s pětinovým podílem tradičně léky pro oblast nervového systému, mezi které patří zejména analgetika. Na trhu volně prodejných produktů byly nejprodávanější kategorií tradičně léky proti nachlazení.
Léky na předpis platí z většiny zdravotní pojišťovny, v letech 2020 a 2021 vydaly každoročně na léky na předpis 38,5 miliardy Kč, loňská data ještě nejsou dostupná. Zhruba třetinu částky, kterou za léky na předpis platí pojišťovny, navíc zaplatí každý rok lidé na doplatcích. Například v roce 2020 to bylo podle Českého statistického úřadu průměrně 1152 korun na osobu, dalších 1494 korun pak lidé vydali na volně prodejné léky. Zdravotní pojišťovny lidem, kteří platí na doplatcích vysoké částky, jejich část vrací. U zdravotně postižených seniorů nad 70 let je to nad 500 korun ročně, u dětí a mladších seniorů nad 1000 korun a ostatních dospělých nad 5000 korun.
Z pohledu patentové ochrany nejvíce posílily patentem chráněné léky s růstem tržeb o 14 procent. O šest procent stouply i prodeje léků patentové ochrany. Naopak léky, kterým už patentová ochrana vypršela, zaznamenaly o šest procent nižší prodeje. Potvrdil se tak dlouhodobý trend poklesu cen způsobený postupným nástupem generických léků. Ty zvýšily tržby o sedm procent. U originálních léků na předpis pak loni lékárny navýšily tržby o šest procent.
Všeobecné zvyšování cen na trhu se loni nevyhnulo ani volně prodejným lékům. Podle IQVIA se lékárenský trh obecně držel na úrovni zdražení do deseti procent. V nejprodávanější kategorii léků proti nachlazení byl nárůst tržeb způsoben především vyšším zájmem během chřipkové sezony. V prosinci se obrat této skupiny meziročně zvýšil o 26 procent, což představuje oproti průměrnému růstu v celém roce dvojnásobné tempo. Nejvyšší zvýšení průměrné ceny pak zaznamenala skupina nutričně kompletní vysokoenergetické výživy se čtvrtinovým nárůstem. To však podle IQVIA bylo často zapříčiněno tendencí zákazníků nakupovat větší, a tedy celkově dražší balení produktů.
Léky na předpis mají pojišťovnami a Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) stanovenou maximální cenu a úhradu, zvyšovat jejich ceny adekvátně k růstu nákladů tak výrobci nemohou. Zástupci asociací sdružující výrobce léčiv v ČR minulý týden uvedli, že náklady rostly o stovky procent, velká část léků se ale prodává už za svou maximální cenu. Největší problém vidí u nejlevnějších léků do 150 korun za balení, kde má výrobce nízkou marži. Tuto cenu má zhruba 1000 z 6500 léků na recept, které v Česku obchodují. Na maximální ceně jich je kolem 60 procent.
Svůj podíl na celkových prodejích léků loni opět zvýšily internetové lékárny, které nyní mají okolo 14 procent. I přesto se však vývoj na on-line trhu ve srovnání s předchozími roky změnil. "Zatímco v předchozích covidových letech jsme mohli sledovat velmi dynamický růst internetových prodejů, který dosahoval i 50procentní posílení, v roce 2022 došlo ke zpomalení růstu na 14 procent," řekl produktový ředitel IQVIA Česká republika a Slovensko Ondřej Frič.
Kamenné lékárny loni navýšily tržby o 12 procent, což oproti minulosti představuje zvýšení tempa růstu. Podle IQVIA jsou přitom patrné rozdílné nákupní návyky podle toho, jestli zákazníci nakupují přes internet či osobně v lékárně.
Lékárny se v posledních měsících potýkají s nedostatkem některých léků. Největší problémy byly například u zásob antibiotik nebo některých léků pro děti. Stát kvůli tomu musel zajistit dovoz balení navíc a jednal s výrobci o navýšení výroby pro tuzemský trh.
IQVIA je poskytovatelem analytických služeb, technologických řešení a smluvních výzkumných služeb ve zdravotnictví.
B
V Česku se s depresemi nebo úzkostmi léčí přes 700 tisíc lidí, spotřeba léků vzrostla
21.02.2023
S depresí či úzkostí se podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven léčí v Česku téměř 700 tisíc lidí. Spotřeba léků rostla dvakrát po sobě meziročně o sedm procent, rychleji než v předchozích letech. Za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik zvýšila šestinásobně, informoval svaz.
Obecně lze vidět, že každoročně spotřeba léků rostla o pět procent, v posledních dvou letech dokonce o sedm procent, což nejspíš souvisí s náročnější společensko-ekonomickou situací podporovanou faktory jako covid, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace, uvedla expertka pro zdravotní politiku svazu Ludmila Plšková.
Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi, se za poslední dva roky ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Na vině mohou být i zesílené stresové faktory jako epidemie covidu, válka na Ukrajině nebo prudké zdražování.
B
Stát prodal státní dluhopisy za 19,4 miliardy korun
13.02.2023
Ministerstvo financí podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 19,4 miliardy korun. Zájem investorů byl téměř trojnásobný, chtěli nakoupit dluhopisy za 53,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala. Největší zájem byl o dluhopisy s proměnlivým úročením se splatností v roce 2031. Investoři je chtěli nakoupit za 34 miliard korun, ministerstvo je na trh nabídlo za 7,5 miliardy korun.
Průměrný výnos byl 0,67 procenta. Dluhopisy se splatností v roce 2030 prodalo ministerstvo v objemu 9,7 miliardy korun při poptávce 15,5 miliardy korun. Průměrný výnos byl 4,51 procenta. U dluhopisů se splatností v roce 2040 dosáhla poptávka 4,37 miliardy korun, prodaly se v objemu 2,1 miliardy korun při průměrném výnosu 4,6 procenta. Současné aukce byly třetí letošní vlnou prodeje státních dluhopisů. V lednu se při dvou vlnách aukcí prodaly dluhopisy celkem za 46,8 miliardy korun. V prvním čtvrtletí letos ministerstvo financí hodlá prodat dluhopisy ve jmenovité hodnotě zhruba 125 miliard korun. Celkem letos podle Strategie financování a řízení státního dluhu chce prodat krátkodobé a střednědobé dluhopisy za 400 až 500 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)