Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ze středoevropských měn poroste nejvíce česká koruna
08.06.2020
Středoevropské měny budou v příštích dvanácti měsících převážně posilovat, a to v čele s českou korunou. Přispěje k tomu hlavně zotavování ekonomik z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky udělala agentura Reuters. Koruna by mohla posílit o 3,6 procenta na 25,705 korun za euro, naopak rumunský lei pravděpodobně zůstane pod tlakem.
Hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč poukázal na solidní základy české ekonomiky a upozornil, že úrokové sazby jsou v České republice stále atraktivnější než v eurozóně. Podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského je navíc možné, že Česká národní banka v létě příštího roku začne úroky zvyšovat. Od března je kvůli dopadům koronaviru snížila o dva procentní body. Euro se nyní prodává zhruba za 26,55 korun, zatímco začátkem letošního února - před utlumením ekonomiky - se česká měna dostala dokonce na spodní hranici 25 korun za euro. Před rokem stálo asi 25,60 korun, proti polovině letošního března, kdy se euro prodávalo i za více než 27,70 korun, už koruna zpevnila o více než čtyři procenta.
O práci přijde až 400 tisíc lidí, varuje ekonomická rada
08.06.2020
Doby, kdy se Česko mohlo chlubit nejnižší nezaměstnaností v Evropě, končí. Ještě v květnu se sice udržela na hranici 3,6 procenta, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v obsáhlém rozhovoru pro HN ale říká, že během několika měsíců očekává nárůst na sedm procent.
Experti Národní ekonomické rady vlády podle ministryně hovoří dokonce o deseti procentech. To by znamenalo, že během nejbližších měsíců na úřady práce dorazí až 400 tisíc nových nezaměstnaných.
Tržby obchodníků klesly v dubnu o víc než deset procent
05.06.2020
Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.
Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta. Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent. Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby o nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.
Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta
03.06.2020
Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl dnes ČSÚ.
(Zdroj: zpravy.akutalne.cz)