Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
06.12.2016
Zákon č. 367/2016 Sb., který nabude účinnosti 1. února 2017, mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem novely je navrátit institut veřejné služby do obdobného postavení, v jakém byl před účinností Sociální reformy I a zachovat přitom hledisko nálezu Ústavního soudu. Pouze byla posílena motivační složka osob v hmotné nouzi a zakotveno do systému hodnocení aktivní snahy osoby nalézt si zaměstnání a mezi tuto snahu mj. zařadit i výkon veřejné služby. Princip hodnocení této aktivity zůstane zachovaný jako je i dnes v souvislosti s uplatněním pohledávek a nároků či využitím majetku, tzn., že se bude postupně navyšovat částka živobytí o určitý procentní rozdíl mezi životním a existenčním minimem. Úprava hodnocení vlastní aktivity a institutu veřejné služby bude tak ve větší míře sloužit k motivaci osob v hmotné nouzi nalézt si zaměstnání a k zachování jejich pracovních schopností a dovedností a nezůstávat pouze pasivně na dávkách pomoci v hmotné nouzi.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí se zvýšila o 4,5 procenta
06.12.2016
Přední světový výrobce zdravotnických lůžek Linet chce v lednu u Slaného otevřít novou výrobní halu. Situaci se firma snaží řešit najímáním pracovníků z Ukrajiny, ale podle Koláře jde o zdlouhavý a náročný proces. Podobně jako Linet je na tom většina rostoucích firem v Česku. O kvalitní pracovní sílu svádějí při rekordně vysoké zaměstnanosti stále tvrdší boj, ve kterém je jednou z hlavních zbraní zvyšování mezd.
Dokazují to i nejnovější data o výši průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí. Ta se meziročně zvýšila o 4,5 procenta na 27 220 korun a překonala tak odhady ČNB i očekávání trhu. Spolu s letošním prvním čtvrtletím šlo o nejrychlejší tempo od roku 2009. I přes rychlý růst mezd však Česko stále zaostává za většinou evropských zemí v tom, kolik zboží si lidé mohou za vydělané peníze koupit. V žebříčku kupní síly sestavovaném společností GfK skončilo Česko stejně jako loni až na 26. místě ze 42 zemí. Přestože je kupní síla Čechů nyní nejvyšší za posledních deset let, může si průměrný Čech koupit jen 57 procent toho, co průměrný Evropan. Lépe jsou na tom nejen země západní Evropy, ale také Slováci, Slovinci, Estonci a Litevci.
zdroj: ihned.cz
Připravovaná novela občanského zákoníku
05.12.2016
Poslanecká sněmovna schválila novelu občanského zákoníku.
Bude se jednat o první novelu tzv. nového občanského zákoníku. Tato novela občanského zákoníku by měla zpřesnit právní úpravu týkající se: sjednávání pracovněprávních vztahů nezletilými, omezení svéprávnosti, formy plné moci, společného jmění a podílů v obchodních společnostech a družstvech, svěřenských fondů, jistoty u nájmu bytu a domu, znovuzavedení zákonného předkupního práva, úroků z prodlení u výživného… Pokud novelu občanského zákoníku schválí také Senát a podepíše prezident, bude se jednat o první změnu za tři roky působnosti občanského zákoníku. Většina změn má nabýt účinnosti šedesátým dnem po vyhlášení novely. Ustanovení o předkupním právu a svěřenských fondech by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Průměrná mzda se zvýšila o čtyři procenta
05.12.2016
růměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27 220 korun, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad. Růst mzdy se shoduje s odhady analytiků.
Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy prostřední hodnota, činil ve sledovaném období 23 527 korun a proti loňskému třetímu čtvrtletí byl vyšší o 5,1 procenta. U mužů dosáhl 25 720 korun, u žen byl o 4759 korun nižší. Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Výdělky v podnikatelské i nepodnikatelské sféře rostly zhruba stejně. V podnikatelské stoupla průměrná mzda o 4,5 procenta a po odečtení inflace o čtyři procenta, zatímco v nepodnikatelské oblasti nominální nárůst činil 4,6 procenta a reálný 4,1 procenta.
zdroj: ihned.cz