Den daňových poplatníků připadá na 6. června
13.05.2025
Češi budou letos pracovat na stát 157 dní, o pět dní méně než loni. Takzvaný Den daňových poplatníků, dříve označovaný jako Den daňové svobody, tak připadá na 6. června, což je nejčasnější datum od roku 2020. Informoval o tom Institut liberálních studií, který pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občanů, vypočítává od roku 2000.
Podle výpočtu Institutu liberálních studií letos za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 123 korun. To znamená, že 6. červen rozděluje rok na období, do kdy příjmy Čechů šly výhradně na provoz státu, a na období, od kdy jde příjem jen na jejich konto. Na dřívější termín než letos připadal v minulosti Den daňových poplatníků pouze pětkrát v letech 2015 až 2019.
V minulosti označoval Institut liberálních studií Den daňových poplatníků jako Den daňové svobody. Ten vypočítává pro Česko také společnost Deloitte, využívá ale přitom jinou metodiku. "Svůj Den daňové svobody začal letos vyhlašovat také další subjekt a navíc vyvstala otázka právních aspektů používání tohoto názvu," vysvětlil Pánek, proč institut, který se dříve jmenoval Liberální institut, přistoupil ke změně názvu.
Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovali nejkratší dobu na stát Švýcaři, kde letos Den daňových poplatníků připadl na 5. května. Nejdéle si na něj počkají ve Finsku, kde připadne na 29. července. Česko se pohybuje v blízkosti průměru OECD, který je 7. června. Průměr zemí eurozóny připadá na 30. června.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nový návrh na změnu daně z nemovitostí
13.05.2025
Zavedení nového systému zdanění nemovitostí by mohlo každoročně přinést do státního rozpočtu až 15,5 miliardy korun. Vyplývá to ze studie výzkumné organizace PAQ Research, která navrhuje upravit výpočet daně s ohledem na lukrativnost dané lokality a počet vlastněných nemovitostí. Návrh by zasáhl především bohatší majitele více nemovitostí či těch umístěných ve vysoce ceněných oblastech. Opatření má podporu u některých vládních politiků, zejména z KDU-ČSL, ale čelí odporu opozice i částečně rozdělené odborné veřejnosti.
Autoři studie upozorňují, že Česká republika dlouhodobě vybírá na dani z nemovitostí velmi málo ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Zatímco průměr Evropské unie činí 2,5 % z celkových daňových příjmů, v Česku tento podíl dosahuje pouhých 0,7 %. I země jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko mají vyšší výnosy z této daně, zatímco méně zatěžují zaměstnaneckou práci.
Podle modelových výpočtů by se průměrná daň z nemovitosti zvýšila ze současných 1 675 korun na 2 972 korun. Nejchudší pětina domácností by si připlatila přibližně 433 korun, zatímco ta nejbohatší by platila o 2 309 korun více. V praxi by se tak změna nedotkla nejvíce těch, kdo vlastní jediný byt – právě pro ty by daň mohla naopak mírně klesnout díky slevě na poplatníka. Vyšší náklady by nesli hlavně majitelé cenných nemovitostí a rozsáhlých pozemků.
S
Daň z nemovitosti 2025
28.04.2025
Blíží se lhůta pro úhradu daně z nemovitosti. Finanční správa začala s rozesíláním informací o výši daně, informoval úřad na webových stránkách. Poplatníci by měli částku znát nejpozději na konci května. Přes milion lidí obdrží údaje k zaplacení daně do datových schránek. Dalšímu více než milionu poplatníků dorazí informace na e-mail. Ostatním poplatníkům daně z nemovitosti pak finanční správa nejpozději do 23. května rozešle poštou celkem 1,8 milionu složenek. Zhruba 50 tisíc poplatníků platí daň prostřednictvím SIPO. Lhůta pro úhradu celé daně či alespoň její první splátky končí 2. června.
Rozesílané platební údaje obsahují číslo bankovního účtu finančního úřadu, na který se daň platí, včetně předčíslí a kódu banky. Tištěná složenka nebude zasílána těm poplatníkům, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, platí daň z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO nebo se přihlásili k zasílání platebních údajů na e-mail. "Všechny potřebné údaje včetně QR kódu najdete zároveň ve vaší daňové informační schránce v portálu MOJE daně," uvedla generální ředitelka finanční správy Hornochová.
Daň z nemovitých věcí je stanovena vždy za všechny nemovité věci poplatníka, které se nachází na území jednoho kraje. Vlastník více nemovitých věcí v jednom kraji, jehož daň nepřesahuje 5 000 Kč, najde v zásilce jen jednu složenku s vyčíslením konečné výše daně za všechny nemovité věci. V případě, že poplatník vlastní nemovité věci na území různých krajů nebo platí daň vyšší než 5 000 Kč, obdrží více složenek. Nepřesáhne-li výše daně 5 000 Kč, je splatná do 2. června 2025. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, je možné ji uhradit ve dvou splátkách, a to do 2. června 2025 a do 1. prosince 2025. Nejčastějšími způsoby, jak daň zaplatit, jsou bezhotovostní převod z účtu poplatníka na účet finančního úřadu nebo složenkou na pobočce České pošty. Variabilním symbolem pro platbu daně nebo jednotlivé splátky je rodné číslo fyzické osoby nebo IČO právnické osoby. Konstantním symbolem pak 1148 při bezhotovostní platbě a 1149 při hotovostní platbě složenkou.
S
Důchody v Česku prošly zásadní změnou
23.04.2025
Česko má za sebou první ze dvou letošních velkých důchodových změn. Potvrdila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která od dubna vyplácí všechny důchody v první polovině kalendářního měsíce. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informovala, že již zaslala důchod všem klientům, kteří peníze do března dostávali v druhé polovině měsíce. Od dubna jim přicházejí o deset dní dříve, než bývalo zvykem. Nejnovější změna se dotkla více než 1,1 milionu lidí, kteří pobírají starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod, ať už na běžný účet nebo v hotovosti. Změna se netýká důchodů, které jsou vypláceny do zahraničí.
"Pokud klienty překvapilo, že nedostali svůj důchod na běžný účet v termínu, na který byli zvyklí, doporučujeme jim zkontrolovat své dřívější příchozí platby. Podobně je tomu u klientů, kteří dostávají svůj důchod v hotovosti na poštu nebo donáškou domů. Jejich důchod jim již dorazil, a pokud jej ještě neobdrželi, je uložen na poště," uvedla správa. Další změna bude následovat v druhé etapě od července. To se termíny výplat do zařízení sociálních služeb přesunou z 15. dne v měsíci, což je současná praxe, na 12. den v měsíci. "To znamená, že klienti obdrží dubnovou výplatu 15. 4., květnovou výplatu 15. 5., červnovou výplatu 15. 6., ale červencovou a další výplaty již 12. den v měsíci," dodala ČSSZ
S
Na minimální důstojnou mzdu vloni opět nedosáhla většina Čechů
23.04.2025
Takzvaná minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic.
Minimální mzda loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)