Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nová dávka dlouhodobé ošetřovné
23.05.2018
Zavádí od 1. června 2018 v rámci podpory rodinné politiky s cílem usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v případech, kdy u někoho z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby a poskytování ošetřování a pomoci a tato pomoc není zajištěna jiným způsobem.
Její poskytování by mělo zpravidla umožnit překlenutí dočasné krize, než se podaří zajistit jinou formu pomoci osobě, která je propuštěna do domácího ošetřování poskytovatelem zdravotních služeb.Základní podmínkou je, že u fyzické osoby došlo k závažné poruše zdraví vyžadující léčebnou (nikoli pouze diagnostickou) hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí se předpokládá, že její zdravotní stav bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má ten pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o tuto osobu (ošetřovanou osobu) a za tím účelem přestal vykonávat práci v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání, nebo přestal osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Spokojených zaměstnanců je v Česku méně než pětina
16.05.2018
Každý pátý zaměstnanec v Česku je nemotivovaný. Co říkáte svým přátelům, když se vás optají na vaši práci? A vidíte se ve stejné firmě i za deset let? Kdo si na svoji práci často stěžuje a svoji budoucnost s firmou příliš nespojuje, je pravděpodobně demotivovaný. Takový zaměstnanec je na tuzemském trhu každý pátý.
Tito lidé mají k dané společnosti negativní postoj, netouží pro ni dlouhodobě pracovat a nemají potřebu plnit pracovní úkoly nad očekávání," dodává Ján Debnár ze společnosti Aon, která se motivovaností lidí zabývá ve svých výzkumech a věnuje se také poradenství v oblasti lidských zdrojů. Podle loňské studie je motivovanost zaměstnanců jednou z hlavních priorit 61 procent firem na českém trhu. Míra motivovanosti v Česku od roku 2013 klesá, zatímco ve světě je trend opačný. Překvapivě jsou mezi nejméně motivovanými západoevropské a skandinávské národy, které tradičně patří k těm nejspokojenějším v práci. "Nejméně motivovanými státy v Evropě byly v posledních třech letech Lotyšsko, Polsko, Litva, Francie a Švédsko. To je s 55 procenty nedostatečně motivovaných zaměstnanců poslední zemí v Evropě," říká Debnár z Aonu.
Absurditou roku je zadržování odpočtů DPH
11.05.2018
Pokud obchodník (plátce daně z přidané hodnoty) koupí zboží či služby, včetně DPH, a nepodaří se mu je prodat, může od finančního úřadu požadovat vratku této daně. Tento takzvaný nadměrný odpočet mu v následujícím měsíci zpravidla dorazí na účet.
V některých případech však stačí pochybnost finanční správy, aby se záležitost protáhla na několik měsíců či let. Kvůli pochybnostem ohledně jednoho obchodu tak firmám mnohdy uvázne výplata prostředků souvisejících s celou řadou jiných a nesporných transakcí. Tento postup je podle ankety Absurdita roku 2018 největším nesmyslem, kterým "úřední šiml" znepříjemňuje podnikání v Česku. Podle Ladislava Minčiče, experta Hospodářské komory ČR, může dlouhodobé zadržování peněžních prostředků firmám působit existenční problémy. Anketu už 12. rokem vyhlašují Hospodářské noviny a je součástí soutěží Vodafone Firma roku a Česká spořitelna Živnostník roku. Jejím cílem je upozornit na nesmyslné administrativní povinnosti a nařízení, které úřady ukládají podnikatelům, a snaha o jejich odstranění či úpravu. Letošního vítěze anticeny nominovala Hospodářská komora a zvolila ho veřejnost hlasováním na internetu. Daňové kontroly jsou podle komory běžným nástrojem daňového řízení. Peníze, které si od berního úřadu podniky nárokují, jsou ale vypláceny až po jejich skončení.
Přelévání zisku do daňových rájů se zkomplikuje
07.05.2018
Zabránit přelévání peněz mezi spřízněnými firmami má novela, která by měla platit od příštího roku. Zpřísní podmínky, za jakých si budou firmy odečítat úroky z půjček od daňového základu. Takzvaným daňovým balíčkem, jehož je návrh součástí, se bude vláda zabývat na některém z příštích jednání. Týkat se bude nejen půjček od spřízněných firem, ale i od bank a úvěrových společností.
Pro řadu společností to bude znamenat obtížnější přelévání zisku do daňových rájů, jiným firmám se může ztížit přístup k "levným penězům". Podle některých odhadů kvůli tomu proteče českou ekonomikou o miliardy korun méně. Doposud platilo omezující pravidlo pouze pro půjčky od spřízněných firem. "Úroky a další výdaje na úvěr si mohl podnikatel uznat jako náklad, pokud půjčka nepřevyšovala čtyřnásobek kapitálu firmy," vysvětlila vedoucí daňového oddělení poradenské firmy Vilímková, Dudák & Partners Hana Procházková.