Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Lesy ČR přijdou asi o 2,5 miliardy korun
06.04.2018
Je to kvůli vypovězení smluv ze strany lesnických podniků. Vypovězení ztrátových smluv bez sankce nabídla firmám minulá vláda v reakci na přebytek dřeva na trhu.
Lesy České republiky, kterým patří téměř polovina všech lesů v zemi, přijdou kvůli předčasnému vypovězení smluv ze strany lesnických firem přibližně o 2,5 miliardy korun. Výpadek se týká období let 2018 až 2021, kdy měly původní smlouvy postupně končit. Největší propad se projeví v hospodářském výsledku lesů v letošním roce, a to o více než miliardu korun. Sníží se kvůli tomu i hrubý zisk podniku z loňských 3,7 miliard na 1,6 miliardy korun. Řekl to generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České veřejné finance jsou podruhé v historii v přebytku
05.04.2018
Veřejné finance skončily loni v přebytku 1,59 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 80,6 miliardy korun. Uvedl to ve středu Český statistický úřad. Předloni byly veřejné finance v přebytku poprvé, a to 0,73 procenta HDP. V předchozích letech byly v deficitu.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 1,6 procenta HDP a příští rok 1,8 procenta HDP. Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření činil 46 miliard korun. Poprvé dosáhlo přebytku saldo hospodaření ústředních vládních institucí, a to 30,1 miliardy korun. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 miliardy na 42,4 miliardy korun. "O bezmála 3,2 miliardy na osm miliard korun vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven)," uvedl ČSÚ. Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly loni meziročně o 6,5 procenta. K růstu nejvíce přispěly příjmy ze sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy v položkách prvotních důchodů, zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů.
Přes 550 zaměstnanců Vítkovických strojíren dostalo výpověď
03.04.2018
Více než 550 zaměstnanců ostravských Vítkovických strojíren dostalo výpověď. Velká část z nich na to reaguje tím, že podávají výpovědi kvůli nevyplacení mezd. Ve čtvrtek to řekl generální ředitel Vítkovických strojíren Bohuslav Fajmon. Firma, která má zhruba 600 zaměstnanců, na sebe tento měsíc podala insolvenční návrh.
Předseda Základní organizace odborového svazu KOVO Ocelové konstrukce Lubomír Mišun řekl, že výpovědi podle zákoníku práce na podkladě nevyplacených mezd podávají stovky lidí. Zaměstnanci dostali mzdy naposledy v lednu. V případě, že podají sami výpovědi kvůli nevyplaceným mzdám, by jim měl mzdy kompenzovat úřad práce. Takovou možnost mají v případě, že vyprší splatnost výplaty, což je do konce měsíce plus 15 dní. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci už v únorovém termínu nedostali mzdy za leden, měli možnost podat takovou výpověď od poloviny března.
Polovina zaměstnanců má výplatu pod 26 tisíc
31.03.2018
Průměrný Čech" by měl mít o sedm procent vyšší mzdu než o rok dříve a přesahovat by měla 30 tisíc korun. Přes 65 procent zaměstnanců ale na takovou mzdu nedosáhne, ukazují nejnovější data ministerstva práce za rok 2017.
Medián měsíční mzdy se pohyboval kolem 26 tisíc. Ten označuje "prostřední mzdu", tedy že polovina českých zaměstnanců v roce 2017 brala méně než 26 tisíc a polovina více. V platové sféře, tedy u zaměstnanců placených státem, přesáhl celkový medián 28 tisíc. Soukromý sektor zaměstnává kolem 3 milionů lidí, stát 600 tisíc. Nejrychleji se loni výdělky zvyšovaly u pracovníků ve službách a prodeji (až o 13 procent). Například u prodavačů růst mediánu činil zhruba dva tisíce a v Praze mzda přesáhla 20 tisíc korun, celorepublikově je to 18 tisíc.
V platové sféře se výrazně zvyšovaly platy, například v obraně o 11 procent a medián platu nejvyššího státního úředníka na obraně dosáhl dokonce 103 tisíc korun. Ženám se loni mzdy zvýšily více než mužům. Rozdíl mezi odměňováním mužů a žen ale zůstává velký, někdy až sedm tisíc korun, a to hlavně v soukromém sektoru. Výjimkou je věková skupina do dvaceti let u lidí placených státem, tam ženy berou výrazně více. V této věkové skupině ale pracují jen stovky lidí.