Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Ekonomové očekávají na jaře razantní oživení
12.02.2021
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
Asociace zároveň upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla podle předběžných údajů Českého statistického úřadu o 5,6 procenta, nejvíce za existenci ČR.
Ekonomové českých bank očekávají sice ještě letos v prvním čtvrtletí meziroční pokles ekonomiky, během jara by pak ale mělo nastat razantní ekonomické oživení.
"Mezi členy panelu existuje plná shoda v tom, že v české ekonomice dojde k oživení letos. Nejistota panuje především ohledně dynamiky HDP během současného prvního čtvrtletí. Výraznější mezičtvrtletní propad z tohoto období by negativně ovlivnil celoroční výsledek," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
V
Průmysl v Česku loni klesl o osm procent
10.02.2021
Průmyslová výroba v ČR v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla například produkce aut. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Klesla také stavební výroba, po třech letech růstu meziročně spadla o 7,7 procenta.
Průmysl minulý rok ovlivnilo zejména druhé čtvrtletí. Od dubna do června se průmyslová výroba v Česku snížila o 23,5 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles výrazně zpomalil a v posledním kvartále už vykázal průmysl mírný růst. Za celý loňský rok bylo jen málo průmyslových odvětví, která zaznamenala meziroční růst produkce. "Jde o farmaceutický průmysl či papírenský průmysl, kam patří kromě výroby papírových obalů také výroba dětských plen, nebo ostatní zpracovatelský průmysl zahrnující i výrobu hraček a zdravotních lůžek," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
V
Výstavba nových bytů loni v Česku zpomalila
10.02.2021
Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 9426 bytů v bytových domech, meziročně o 24,5 procenta méně. Nejvíce jich bylo v Praze, kde jejich počet klesl o dvě pětiny na 3246. Počet zahájených staveb rodinných domů v ČR meziročně klesl o 2,5 procenta. Vyplývá to z pondělních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Opět se tak snižuje pravděpodobnost, že by ceny českých nemovitostí měly následkem krize klesat. Nízké úrokové sazby kompenzují případný pokles ve schopnosti splácet hypotéky, ale drasticky se propadá nabídka, přísun nových nemovitostí na trh," popisuje analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Podle údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group prodejní ceny nových bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostly o 2,2 procenta na 107 877 korun za metr čtvereční. Proti polovině roku 2015 byly téměř dvojnásobné.
Na Prahu loni připadalo 34,4 procenta nově zahájených staveb bytových domů. Následovaly Jihomoravský kraj s podílem 13,3 procenta, dále Plzeňský (13,1 procenta), Olomoucký (6,9 procenta) a Středočeský kraj (5,9 procenta). Naopak v Ústeckém kraji to bylo se 120 byty 1,3 procenta.
Počet nově rozestavěných rodinných domů v Česku loni meziročně klesl o 2,5 procenta na 19 446. Nejvíce jich připadalo na Středočeský kraj s podílem 23,3 procenta, dále Jihomoravský (13,3 procenta), Moravskoslezský (9,7 procenta) a Jihočeský kraj (6,9 procenta). Nejméně jich bylo v Karlovarském kraji (1,9 procenta) a Praze (2,2 procenta).
V
Cizinci zachraňují české firmy
08.02.2021
Kdyby Ukrajinec Sergii Muts zůstal doma a vykonával stejnou práci jako dnes v Česku, jeho mzda by byla skoro pětkrát nižší. Vyšší výdělek pro něho byl hlavním motivem, proč jeho rodina před lety předala klíč od rodinného domku ve městě Ternopil na západě země příbuznému a zamířila na východ Čech.
Štíhlý hnědovlasý muž s bystrýma očima vyrazil jako první a najisto. V Letohradě už žila a pracovala jeho matka, která syna doporučila Kvidu Štěpánkovi, majiteli továrny Isolit-Bravo z blízkého Jablonného nad Orlicí.
V