Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Kvóty na české potraviny jsou nesmysl, řekl Babiš
25.01.2021
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Nová povinnost se má vztahovat například na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál má týkat i řepkového a slunečnicového oleje, mléka, sýrů nebo tvarohu. "Já s tím samozřejmě nesouhlasím, není to reálné a je to v rozporu s evropským právem," uvedl Babiš.
Předseda vlády je přesvědčen o tom, že předpis nebude platit. "Myslím, že to Senát vrátí a v Poslanecké sněmovně to nedopadne," uvedl. Zákon chápe jako určité gesto podpory českých zemědělců, parlamentu ale podle něj nenáleží jej dělat. "Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají nakupovat," uvedl.
Téma se podle Babiše navíc politicky zneužívá proti němu. Premiér dlouhodobě odmítá, že má vliv na zemědělsko-potravinářský holding Agrofert od doby, kdy jej vložil kvůli českému předpisu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Podle dosavadních závěrů Evropské komise však firmu dál ovládá.
Jourová uvedla, že návrh poškodí české spotřebitele, zúží nabídku na trhu a zvýší ceny. "Nedává mi to smysl," řekla v České televizi (ČT). Evropská komise se k zákonům ve členských státech vyjadřuje až ve chvíli, kdy jsou schválené, připomněla. "Pevně doufám, že ten zákon nakonec neprojde úspěšně legislativním procesem v Česku, protože je škodlivý nejen z hlediska jeho rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží," dodala. Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily na základě jednání.
V
Ministerstvo financí přehodnotilo prognózu
22.01.2021
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta.
MF využije nové odhady při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom v neděli nevyloučila.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Senát zřejmě odmítne zavedení povinných kvót na české potraviny v obchodech
22.01.2021
Zamítavý postoj potvrdili senátoři z klubu ODS i STAN. Kvóty označili za nesmyslné. Podle ODS by kvóty vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají do karet jen velkým potravinovým výrobcům. Kluby ODS a STAN jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře, v níž má většinu opozice, která proti kvótám hlasovala už ve Sněmovně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stát spouští kampaň o elektronických dálničních známkách
20.01.2021
Stát spustil informační kampaň propagující nové fungování dálničních poplatků po zahájení prodeje elektronických dálničních známek. Kampaň by zároveň by měla eliminovat některé časté omyly motoristů při nákupu. Chybu dosud udělala asi tři procenta z nich, nejčastěji jde o zadání špatné SPZ, řekl ve středu na tiskové konferenci ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Načasování kampaně cílí na konec platnosti ročních známek z loňska v závěru ledna. Od prosince loňského roku se prodalo asi 690 000 elektronických známek, meziročně zatím méně. Na konci ledna vyprší platnost loňských dálničních kuponů s roční platností. Definitivně tak skončí staré papírové viněty, které od letoška plně nahradily elektronické známky. Ceny známek se však letos nezměnily, roční známka stojí 1500 korun, měsíční 440 korun a desetidenní 310 korun. Zůstává také zvýhodnění pro ekologická auta. Nový systém byl spuštěn na začátku loňského prosince, podle dosavadních zkušeností z fungování systému však mnozí motoristé neví, jak systém funguje. "Aby lidé měli dostatek správných informací, rozhodli jsme se spustit informační kampaň. Chceme vysvětlit, v čem se elektronická známka liší od původního způsobu zpoplatnění, poukázat na výhody nového systému a zároveň i upozornit na možná úskalí při nákupu známek," popsal Havlíček.
V