Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Koruna překonala propad z nouzového stavu a dál posiluje
28.07.2020
Posílení koruny je dobrá zpráva například pro turisty, kteří letošní dovolenou plánují strávit v zahraničí. Od března, kdy byl v Česku vyhlášen nouzový stav kvůli šíření nákazy koronaviru, je to poprvé, kdy se situace koruny zlepšila. Za poslední dva týdny tuzemská měna vůči dolaru posílila o korunu, ve srovnání s eurem pak získala asi 50 haléřů. Euro lze nyní pořídit za 26,21 koruny, dolar za 22,25 koruny.
Byty v Praze jsou nejdražší v historii
27.07.2020
Mezi vítěze koronakrize patří developeři a ti, kdo prodávají byty. Lidé za byty utrácejí nejvíce v historii, především v hlavním městě. Proto nedošlo na slova některých analytiků, kteří předvídali, že ceny nemovitostí vlivem pandemie koronaviru výrazně klesnou. Zatím se děje pravý opak.
Ekonomika letos klesne o 7,5 procenta, odhaduje bankovní asociace
24.07.2020
Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta.
Aktuální odhady ČBA nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim, ani s opakováním plošných opatření proti šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených razantně zvyšoval. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.
Ekonomové bank sdružených v ČBA se shodli, že nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu nastal letos ve druhém čtvrtletí. Zároveň ale upozornili, že na úroveň roku 2019 se ekonomika vrátí nejdříve v roce 2022. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici vesměs očekávali letos růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.
Útlum těžby uhlí, revitalizace i boj se suchem
22.07.2020
Dlouhé čtyři dny a čtyři noci se lídři zemí EU dohadovali na vzniku mimořádného fondu obnovy, který má pomoct evropské ekonomice ochromené pandemií koronaviru. Z celkového balíku 750 miliard eur nakonec Česko dostane 8,7 miliardy eur. A vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) musí začít urychleně připravovat projekty, které se z těchto 230 miliard korun zaplatí.
Babiš po návratu z jednacího maratonu v Bruselu hned nastínil, za co by si peníze představoval utratit. Vyzdvihl zejména automobilový průmysl, zdravotnictví, digitalizaci státní správy nebo stavebnictví. "Potřebujeme investovat. A je potřeba to připravit a představit Evropské komisi co nejdříve," zdůraznil.