Nájemníci budou platit o polovinu víc za opravy v bytech
Nájemce je povinen zajištovat a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Za ostatní opravy pak odpovídá pronajímatel. Nařízení o běžné...
Cena bitcoinu zlomila další rekord
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve středu vyšplhala na rekordních více než 109 481 dolarů (zhruba 2,4 milionu korun).
Hrad ušetří 57 milionů
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený...
Počet nehod na elektrokolech přibývá
Počet dopravních nehod, při kterých byli cyklisté na elektrokolech, loni tvořil téměř 15 procent ze všech nehod na kolech. Policisté jich evidovali 641...
Teplomilné plodiny "migrují" na sever
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství...

Murphy radí

Murphyho vynálezy

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

(Murphyho zrnká II)
Věci se kazí

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Výhodně vyměním falešnou pětistovku za dvě pravé dvěstěkorunáčky. Zn..: Berte, dokud je v akci!

Zítra bude ještě horší než je dnes!

Pokud se může najednou pokazit několik věcí, určitě se pokazí ta, která způsobí největší škodu.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho rady

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

(Murphyho zrnká II)

Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát

07.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

V České republice používá mobilní platby o deset procent lidí méně, než je průměr Evropy

21.09.2017 Česko zaostává za Evropou v mobilních platbách. Zatímco v České republice mobilní telefon k on-line bankovnictví a každodennímu placení využívá 67 procent lidí, v Evropě je to 77 procent. Vyplývá to z průzkumu kartové společnosti Visa.
Celkem 50 procent české populace a 62 procent Evropanů kontroluje svůj zůstatek nebo se přihlašuje k dalším službám prostřednictvím bankovní aplikace. V roce 2015 mělo aplikaci pro mobilní bankovnictví 29 procent dotázaných Evropanů a sedm procent ji použilo pro správu svých peněz. Takřka polovina (47 procent) Čechů již použila některou z digitálních peněženek (například PayPal), službu card-on-file, kterou využívají například Amazon či Uber, nebo mobilní platební služby, jako jsou Apple Pay, Android Pay či Samsung Pay. V Evropě alespoň jednu z těchto služeb vyzkoušelo 68 procent osob, což je o pět procentních bodů více než v minulém roce. Například Android Pay se má podle serveru E15 ale dostat do Česka až letos na podzim. Zhruba 40 procentům českých spotřebitelů slouží k nákupům chytré telefony, tablety nebo nositelná elektronika. V případě Evropanů je to 48 procent. V čele digitalizace plateb stojí mladí lidé ve věku od deseti do 34 let. V Česku v této věkové skupině používá mobilní placení 75 procent osob, v Evropě 86 procent. Tato skupina také výrazně častěji využívá on-line bankovnictví. V Česku činí rozdíl v jeho používání proti celkovému věkovému průměru sedm procentních bodů, v Evropě pak osm procent.
zdroj: ihned.cz

Zahraniční investoři stále drží přes čtyřicet procent českých státních dluhopisů

18.09.2017 Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, se od konce devizových intervencí Českou národní bankou letos v dubnu stále drží nad úrovní 40 procent. Podle posledních údajů ministerstva financí drželi ke konci července zahraniční investoři dluhopisy za 701,5 miliardy korun a jejich podíl tak byl 45,6 procenta.
Největší podíl v letošním roce na dluhopisech měli zahraniční investoři v červnu, a to 47,62 procenta. Na konci loňského roku drželi zhruba třetinu dluhopisů. Zájem o dluhopisy rostl s blížícím se koncem kurzového závazku, která nakonec ČNB ukončila 6. dubna. Za růstem podílu byla především sázka investorů na posílení koruny po konci kurzového závazku ČNB a státní dluhopisy byly pro ně jedním z mála nástrojů, kam své peníze umístit. Vysoký zájem zároveň snížil výnosy českých dluhopisů, a v mnoha případech dokonce státu zajistil, že si půjčoval na záporný úrok. Celkově má stát ke konci července vydané dluhopisy za 1,744 bilionu korun, z toho je 206 miliard korun v zahraničních emisích dluhopisů.
zdroj: ihned.cz

V Británii se začne platit plastovými desetilibrovkami s portrétem spisovatelky

14.09.2017 V minulém roce vydala centrální banka Velké Británie do oběhu 440 milionů plastových pětilibrovek, které mají každá cenu zhruba 145 korun. Ve čtvrtek poprvé vydává i destilibrovky s portrétem spisovatelky Jane Austenové – autorkou slavného románu Pýcha a předsudek. Podobizna, na které je podle historiků spisovatelka zobrazena hezčí, než ve skutečnosti byla, je doprovázena citátem: “Neexistuje většího potěšení, než je čtení.”
Nová bankovka je vytištěna na polymeru, tenké ohebné plastové fólii, která by měla být dostatečně odolná, aby vydržela i vyprání v pračce. Bude obsahovat dokonalejší ochranné prvky proti padělání nebo hmatatelné značky, které slepcům poslouží k rozpoznání hodnoty. Podle listu The Guardian se chystá hon na desetilibrovky se speciálními sériovými čísly. Například pětilibrovka se sériovým číslem 01000017 byla v minulém roce na charitativní akci prodána za čtyři tisíce liber. Velký zájem se očekává o desetilibrovku se sériovým číslem 16 121775 a 8 071817, což je datum narození a úmrtí spisovatelky. V minulém roce centrální banka začala vydávat plastové pětilibrovky, na jejíž přední straně je portrét královny Alžběty II a na rubu bankovky pak snímek Winstona Churchila z roku 1941 s citátem: “Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot". Předseda Winston Churchilla tato slova pronesl v jeho první řeči ve funkci premiéra v roce 1940. Poté dovedl Británii k vítěství nad nacistickým Německem. Starší desetilibrovka s Charlesem Darwinem přestane platit na jaře příštího roku. Podle BBC se centrální banka Velké Británie v roce 2020 chystá vydat i plastové dvacetilibrovky s portrétem krajináře Wiliema Turnera.
zdroj: ihned.cz

Britští poslanci schválili zákon o právní odluce od EU

12.09.2017 Britská Dolní sněmovna přijala v noci na úterý ve druhém čtení návrh zákona, který se má stát základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Má stanovit, jaké zákony přijaté v souladu s normami EU zůstanou v britském právu zachovány a jaké naopak budou vypuštěny. Britská premiérka Theresa Mayová výsledky hlasování přivítala. Schvalování normy nyní vstupuje v parlamentu do další fáze, jednat o ní budou výbory. Podle serveru BBC News přijdou vládní konzervativci s novými dodatky.
Celý schvalovací proces může trvat ještě měsíce. Návrh musí projít v konečné podobě nejen Dolní sněmovnou, ale také horní komorou, nevolenou Sněmovnou lordů. Po osmi hodinách jednání normu podpořilo 326 zákonodárců. Proti jich bylo 290. Pro přijetí zákona hlasovali hlavně poslanci vládní Konzervativní strany a jejich koaličního spojence – ultrakonzervativní severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). Proti byli opoziční labouristé a liberálové. "Brzy ráno parlament přijal historické rozhodnutí podpořit vůli britského lidu a hlasoval pro zákon, který poskytuje jistotu a jasnost před naším odchodem z Evropské unie," uvedla Mayová v prohlášení. Dodala, že rozhodnutí znamená, že Británie může pokračovat v jednání se solidními základy. Ministr zahraničí Boris Johson v páteční debatě vyzval poslance, aby nenarušili proces přijímání tohoto zákona. Podle něho britská veřejnost chtěla, aby byl přijat. Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Zákon rovněž uvádí, že britská vláda bude mít na nápravu všech nedostatků vzešlých z převodu unijního práva do britského čas dva roky po brexitu, tedy odchodu z EU.
zdroj: ihned.cz
listopad 2025
T po út st čt so ne
44 27 28 29 30 31 1 2
45 3 4 5 6 7 8 9
46 10 11 12 13 14 15 16
47 17 18 19 20 21 22 23
48 24 25 26 27 28 29 30
49 1 2 3 4 5 6 7
Dnes má svátek Evžen
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner