Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německem otřásá další automobilový skandál
27.07.2017
Automobilový průmysl v Německu se dlouho považoval za "ukázkové" odvětví, které se nemalou měrou zasloužilo o prosperitu největší ekonomiky Evropské unie. Jeho pověst těžce poškodila aféra Volkswagenu s podvodným měřením emisí naftových motorů. Aby toho nebylo dost, je tu nový skandál − pětice výrobců je podezřelá z kartelového chování, za které hrozí miliardové pokuty.
Společnosti Audi, BMW, Daimler, Porsche a Volkswagen se měly podle zjištění týdeníku Der Spiegel nejméně dvě desetiletí tajně domlouvat na tom, kdo jim bude dodávat součástky a díly, kolik vyčlení na výzkum a vývoj, i na tom, jak se podělí o trhy. Podezření už prošetřuje Evropská komise i Spolkový úřad na ochranu hospodářské soutěže. "Vyzývám vás, abyste spolupracovali se státem na objasnění celé záležitosti. V sázce je důvěryhodnost německého automobilového průmyslu," obrátila se na výrobce spolková ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová. Pokud se podezření potvrdí, půjde o největší kartel v německé poválečné historii, poznamenává list Handelsblatt. Jako názorný příklad nekalého ujednání uvádí objem nádrže na močovinu − kapalného aditiva s obchodním názvem AdBlue, které se používá k úpravě výfukových plynů (po chemické stránce jde o vysoce čistý roztok syntetické močoviny). Podle mailové pošty, ze které cituje časopis Der Spiegel, se výrobci v roce 2008 dohodli na "standardní" nádrži na osm litrů aditiva. Zákazníkům tak kvůli jejímu malému objemu vznikl problém, neboť museli močovinu doplňovat každých šest tisíc kilometrů. A protože tak mnozí nečinili, vůz vypouštěl do vzduchu mnohem více škodlivin, než určují normy.
zdroj: ihned.cz
Evropská komise se bude zabývat dvojí kvalitou potravin
27.07.2017
Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem v Bruselu dodal, že komise bude této otázce "věnovat plnou pozornost". Novou legislativu, která by měla dvojí kvalitě potravin zabránit, v tuto chvíli nepředpokládá. Do budoucna ji však nevylučuje.
Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko, kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Zesilují tlak na Evropskou komisi, aby tomu zabránila zavedením kontrolních mechanismů. Fico v Bruselu jednal jménem skupiny V4. Slovenský premiér ve čtvrtek uvedl, že je pro něj nejpodstatnější, že komise existenci problému uznala a hodlá jednat. Dodal, že mu nezáleží na tom, jakým způsobem ho bude řešit, tedy pravděpodobně bez zavádění nových pravidel. "Je mi jedno, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně že chytá myši," odpověděl na otázku novinářů, zda není zklamaný z toho, že mu předseda EK nepřislíbil novou legislativu. Předseda slovenské vlády také věří, že v "nějakém rozumném čase" se tyto praktiky vytratí, i když patrně zcela nevymizí. Odmítl také označování problému za "směšné". Rozdíly v kvalitě výrobků, které se prodávají ve stejném obalu, prokázala studie zadaná českým ministerstvem zemědělství. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska pak na nedávném jednání v Budapešti přijali společné prohlášení, ve kterém požadovali, aby komise problém aktivně řešila.
zdroj: ihned.cz
Ceny bytů a domů v Česku rostly v 1. čtvrtletí nejrychleji ze všech zemí EU
20.07.2017
Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Ze zemí Evropské unie to bylo nejvíce. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly i v Litvě a Lotyšsku, naopak v Chorvatsku o 0,4 procenta klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,5 procenta.
"Situace v Česku je v kontextu EU varovná. Za rizikový vývoj mohou zejména dva klíčové faktory. Prvním jsou až příliš dlouhá stavební řízení, která developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví neumožňují pružně reagovat na současnou zvýšenou poptávku po bydlení," sdělil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Druhým faktorem je podle něj měnová politika ČNB, jejíž měnová intervence z roku 2013 snížila úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a tím i zvýšila poptávku po nemovitostech. Zároveň se podílela na snížení atraktivity dalších investičních nástrojů, například dluhopisů, což pozornost investorů namířilo také k nemovitostem. "ČNB tak zejména letos v prvním čtvrtletí uvázla v pasti, jelikož se loni napevno zavázala ukončit režim nejdříve ve druhém kvartále. Korunu tak paradoxně oslabovala i v prvním čtvrtletí, kdy v Česku rostly ceny nemovitostí nejrychleji v EU," doplnil Kovanda. ČNB ukončila devizové intervence 6. dubna. Vzhledem k vývoji na nemovitostním trhu a v české ekonomice podle Kovandy nelze čekat, že by výrazný růst cen nemovitostí v nejbližších čtvrtletích ustal.
zdroj: ihned.cz
Praha patří mezi země s největším počtem architektů na obyvatele
17.07.2017
Už čtvrtým rokem se Praha poměřuje s dalšími 180 městy z osmdesáti zemí světa. V žebříčku Cities in Motion je srovnávána na základě ukazatelů, jako je ekonomika, rozvoj technologií i lidského kapitálu. Letos se umístila na 45. místě, nepřekonala tak západoevropské metropole, ale v regionu si nestojí špatně. Daleko za sebou nechala Bratislavu, Varšavu i Budapešť.
Zatímco se Praha umístila na 45. pozici, Berlín byl šestnáctý, Vídeň šestadvacátá, a jsou tak v modernizaci měst daleko před námi. Kdežto Budapešť zaostává s číslem 68. Varšava je na tom na 74. místě ještě hůře a Bratislava skončila až na příčce 83. Na vrcholu žebříčku najdeme metropole jako New York, Londýn, Paříž či San Francisco. V Evropě pak v modernizaci měst vynikají kromě Londýna a Paříže také Amsterdam, Ženeva či Kodaň – ty získávají cenné body především za fungování dopravy a rozvoj cyklistiky. Úspěšnost světových jedniček co do připravenosti na blízkou budoucnost však sráží to, v čem vedou právě evropské státy: New York zůstává na velmi nízkých pozicích v rozměrech sociální soudržnosti. A to tak hluboko, že konkrétně v tomto parametru s místem na příčce 153. třicetkrát zaostává za Prahou umístěnou na páté pozici.
zdroj: ihned.cz