Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Německo na rozdíl od Česka reaguje brzy
30.10.2020
Německo, která má násobně méně případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel než Česko, razantně reaguje na šíření nákazy. Od pondělí Berlín přijímá přísnější karanténní opatření, než v počátcích druhé vlny zaváděla česká vláda. Nařízení v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí německý vědec Dirk Brockmann, který se věnuje modelování a předpovídání šíření infekčních nemocí.
Německo zavádí takzvaný lockdown. Celý listopad budou zavřená divadla, kina, bazény, fitcentra i restaurace a kavárny. Potkat se bude smět nanejvýš deset lidí, a to ne z víc než dvou domácností. Sama kancléřka nová opatření označila za velmi tvrdá, zavádí je navíc v situaci, kdy je na tom Německo mnohem lépe než třeba Česko. Jakými modely nebo odhady německá vláda jejich zavedení odůvodnila?
Pro modelování šíření epidemie existuje po celém světě celá řada přístupů a předpovědí. Většina z nich nicméně shodně ukazuje, že intenzivní a časově ohraničené lockdowny fungují lépe než slabší opatření platná delší dobu.
V
Zásilky z čínských e-shopů zdraží až od července
26.10.2020
Malé zásilky z čínských e-shopů a dalších zemí mimo Evropskou unii (EU) čeká zdanění až v červenci příštího roku. Výjimka, která pro ně dosud platila, a nepodléhaly tak 21procentní sazbě DPH, měla být přitom zrušena ke konci letošního roku. Evropská komise ale rozhodnutí kvůli pandemii koronaviru odložila. Sdělil to expert na celní problematiku, společnost Gerlach.
Balíčky mohou podle generálního ředitele firmy Gerlach Luďka Procházky od července až několikanásobně zdražit. "Pokud si dnes český zákazník koupí v čínském e-shopu například bezdrátová sluchátka za čtyři stovky, ušetří minimálně stokoruny, jelikož nemusí hradit ani poplatky za předložení zásilky celnímu úřadu a vyhotovení celního prohlášení," řekl. Clo a DPH se nyní platí u zásilek nad 150 eur (asi 4085 Kč), levnější objednávky budou podle něj i po 30. červnu příštího roku bez cla, ale s daní 21 procent. Evropské firmy kvůli současné výjimce podle Procházky mohou cenou jen těžko konkurovat čínským obchodníkům. "V případě českého zákazníka by musel unijní výrobce nabídnout o 21 procent nižší cenu než jeho čínský konkurent, aby byla konečná cena pro zákazníka v ČR srovnatelná, což se neděje. Proto řada zákazníků dává nyní přednost čínským e-shopům," vysvětlil manažer daňového oddělení poradenské společnosti BDO Petr Vondraš.
V
Agrobaroni už na zemědělské dotace z EU nedosáhnou
26.10.2020
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů v pátek Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Kompromis schválený největšími parlamentními skupinami kritizovaly ekologické organizace jako málo ambiciózní. EP nyní začne o svém návrhu vyjednávat s členskými státy, jejichž představy se v mnohém liší. Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Evropská komise se reformou SZP snaží nasměrovat unii k ekologičtějšímu hospodaření a zároveň podpořit malé farmáře, pro něž by mohla klimaticky šetrná opatření znamenat existenční zátěž.
V
ČEZ se v Rumunsku zbavuje sedmi firem, ponechá si jen dvě
23.10.2020
Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. V pátek to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly.
Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.
V