Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česko za 15 let členství v EU vydělalo 1306 miliard
29.04.2019
Psal se 1. květen 2004 a Česko právě vstoupilo do Evropské unie. Lidé slavili na pražském Staroměstském náměstí, členství vnímali jako stvrzení toho, že se země definitivně zařadila mezi západní demokracie. Tehdejší prezident Václav Klaus ale okamžik vstupu symbolicky vítal na mytické hoře Blaník, odkud podle pověsti přijde Čechům pomoc, až jim bude nejhůř. Už tehdy jasně vystoupil do popředí rozporuplný vztah, který Češi k unii mají.
Tuto středu uplyne od vstupu Česka do EU přesně 15 let. A patrné jsou dva trendy. Na jednu stranu země na členství ekonomicky vydělává. Zároveň ale Češi v rámci EU patří k vůbec největším nespokojencům: o fungování unie se příliš nezajímají a jsou přesvědčeni, že Česko v ní má jen minimální vliv. Česko za posledních 15 let zbohatlo. Při srovnání reálné životní úrovně v jednotlivých zemích se Češi nyní dostali na 89 procent průměru EU. Před vstupem byli na 74 procentech. Při dohánění vyspělejších zemí by Česko samozřejmě rostlo i bez členství v EU. "Ale šlo by o mnohem nižší růst. Členství v jednotném trhu představuje zásadní benefit," shrnuje v exkluzivním rozhovoru pro HN předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Projekt eura je ještě staveniště
25.04.2019
V otázce, zda má Česká republika brzy přijmout euro, či s přechodem na společnou evropskou měnu dál vyčkávat, podpořil v tomto měsíci druhou variantu i rakouský ekonom Richard Zundritsch. Česko by podle něj nemělo se vstupem do eurozóny pospíchat, dokud si členské země nevyřeší problémy s narůstajícím zadlužením, reformou bank a zápornými úrokovými sazbami.
Zundritsch je prasynovcem nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. von Hayeka a působí mimo jiné ve výkonných výborech Austrian Economic Center a Hayek Institut. Tyto dva think-tanky propagují myšlenky liberálních ekonomů takzvané rakouské školy. "Kdyby bylo na mně, počkal bych, co se s eurem stane, než bych do eurozóny vstoupil," řekl ekonom v rozhovoru pro HN. "Projekt eura je rozhodně stále ještě staveniště, rozhodně potřebuje reformu. Proto říkám: Počkejte."
Volkswagen plánuje na Slovensku zrušit pětinu míst
23.04.2019
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen loni zvýšila výrobu aut, letos plánuje v rámci zvyšování produktivity snížit zaměstnanost o 3000 pracovníků. Nepůjde ale o náhlé propouštění, odchody se mají týkat zejména zaměstnanců, kteří firmu přirozeně opustí. Proti minulému roku se počet pracovníků sníží celkem asi o pětinu, firma také očekává pomalejší růst mezd.
Volkswagen na Slovensku v tomto roce snižuje počet zaměstnanců průběžně. "Měníme v našem závodě směny. Ze čtyřsměnného provozu přecházíme na třísměnný u SUV vozidel a u malých městských vozidel se přechází z dvousměnného na jednosměnný model," uvedla pro HN mluvčí Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovič Makayová. "Neznamená to propouštění a už vůbec ne hromadné propouštění. Počítáme s přirozenou fluktuací zaměstnanců, které už nebudeme nahrazovat," řekla Makayová. Dodala také, že část zaměstnanců přesunula firma zpět do jiných závodů. To se týká například pěti set pracovníků z Maďarska, kteří se už vrátili zpět do maďarské továrny. Snížení počtu pracovníků se má dotknout jak kmenových tak agenturních zaměstnanců. Těch chce podle mluvčí firma do budoucna využívat v menším počtu.
Německá vláda znovu snižuje odhad růstu HDP
19.04.2019
Německá vláda již podruhé za tři měsíce zhoršila svůj odhad růstu domácí ekonomiky na letošní rok. Podle nové prognózy se má hrubý domácí produkt v letošním roce zvýšit jen o 0,5 procenta místo doposud očekávaného jednoho procenta.
Vláda již na konci ledna snížila svůj odhad z původních 1,8 procenta. K dalšímu zhoršení prognózy přiměl vládu hlavně pokles ve zpracovatelském sektoru. V příštím roce však vláda již čeká oživení a HDP má stoupnout o 1,5 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier uvedl, že na německou ekonomiku mají nepříznivý vliv obchodní spory a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie. Mezi domácí faktory, které negativně ovlivňují růst, patří zavedení nové metodiky měření emisí a spotřeby automobilů WLTP a neobvykle nízká hladina Rýna, která způsobila problémy v zásobování a produkci v průmyslovém sektoru, napsala agentura Reuters. Obtížná situace v zahraničním obchodu způsobená hlavně politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa znamená, že hlavním pohonem ekonomického růstu Německa v letošním i příštím roce zřejmě bude silná domácí poptávka, které pomáhá rekordně vysoká zaměstnanost, růst platů vyšší než inflace a nízké úroky z úvěrů. Silná domácí poptávka také zřejmě zvýší dovoz, jehož tempo růstu by letos i příští rok mělo být vyšší než tempo růstu vývozu. To také zřejmě sníží vysoký obchodní přebytek.